Elixír 2024
Autor: Ministr
Někteří jedinci neznámého druhu by možná mohli namítnout, že jezdím pouze na zážitkové skautské akce, které se v průběhu pokazí. A já s nimi souhlasím. Proto jsem se tentokrát rozhodl, že se vydám na akci, kde se konečně i něco nového přiučím a dozvím.
Můj začátek akce bych datoval k 22.5., kdy jsem psal na Discord vedoucích prvotní informace o akci a o tom, kdy bude přihlašování. K mému překvapení se nikdo nepřihlásil.... Kromě Betty! Pár týdnů později jsem se tedy smál, když ostatní roveři říkali, že by též rádi jeli a jak je jim líto, že se nepřihlásili.
V pátek, den začátku akce, jsem dorazil do Jaroměře velmi brzo. Registroval jsem se jako první účastník a s Luckou se ubytoval ve třídě, kde jsme doufali, že bude co nejméně dalších lidí. To jsme se ale mýlili, hned v zápětí začali přicházet první skauti a po 90 minutách byla již naše místnost naplněná k prasknutí. V 18:30 ale již začínala úvodní ceremonie, takže byl nejvyšší čas vyrážet, abychom tam byli trochu dříve. Když jsme se v 18:20 dostali na poloprázdné náměstí, došlo nám, že tady asi něco nehraje a ceremoniál nějak neceremoniáluje. Zkrátili jsme si proto čas Turbo pizzou, která se později projevila jako velmi praktická. Zhruba 5 minut před začátkem ceremoniálu poslali organizátoři všem asi 4 e-maily o tom, že se ceremoniál posouvá na 19:00, takže jsme v tom polárním mrazu mrzli ještě další půl hodinu. Naštěstí čas nám urychlovala další várka pizzy Turbo. V sedm konečně započal ceremoniál. Na poněkud zvláštním pódiu sestavéném z stojanu na kola se vystřídali dokonce dva řečníci. Koncem ceremoniálu jsme si zazpívali skautskou hymnu a já se vydal zpátky do školy a pomalu spát.
Ráno jsme započali dlouhou frontou na snídani, ze které už stejně všichni vzali všechny buchty, a aby toho nebylo málo na prvním bloku přednášek jsme měli být již v 9:30. PRVNÍ BLOK PŘEDNÁŠEK MĚL 3 HODINY. Pro stvoření jako jsem já, která jsou zvyklá o víkendech vstávat v 11:00 to bylo něco strašného. Naštěstí nás lektoři odměnili dvěmi destiminutovými přestávkami, takže se to dalo vydržet. Hned potom jsme sprintovali na oběd, abychom chytli co nejmenší frontu. Naše taktika se vcelku povedla a oběd jsme si vychutnali vcelku rychle.
Moje odpolední přednášky (dohromady 3) navazovali na ty dopolední - všechny byly totiž z balíčku "Oddílová rada". Během soboty jsem se tedy stal profesionálem na Maslowu pyramidu potřeb, dobrovolnickou dohodu a vnější a vnitřní motivaci. Večer jsem se rozhodl vydat na debatu s VRJ, kde i já zabodoval svým dotazem.
Na neděli jsem se celý víkend těšil. Vzhledem k tomu, že Betty celý víkend naše středisko nepromovala, neděle musela být tím dnem, kdy si Betty konečně střediskové tričko nasadí. To jsem se ale mýlil, Betty odjela.... Já strávil neděli stále na místě a zúčastnil jsem se dvou nejlepších přednášek víkendu - Lekce z vedení lidí a Sebehodnocení oddílů. Po konci přednášek jsme opět běželi na oběd a vzhledem ke strašné kvalitě jsme ještě těsně před obědem skočili naposledy do Turbo pizzy a ochutnali poslední kousek. Pak už se vydali na vlak a jeli domů.
