Pikovice - Medník

Termín: 3.11.2007
Autor: Zuzka

Expedice světlušek na začarovaný kopec Medník odstartovala před devátou dopolední z nádraží Braník a představila se úctyhodným počtem účastníků. Kromě mně, Slaniny, Brčka a Máji nasedlo na železného oře 14 odvážných světlušek. Cesta nám rychle utekla, naše výstupní stanice byla Petrov, kam jsme dorazili před desátou. Medník byl na dohled a vzbuzoval respekt. Světlušky se rozdělily do družstev a hurá vzhůru!
Podél řeky jsme došli k úpatí kopce, kde jsme se trochu posilnili a zahráli si hru, která procvičila naše navigační schopnosti. Pak jsme šli dál,pohádkový les už na nás čekal.. Zanedlouho jsme minuli stavení, které před časem obývala stará čarodějnice. Momentálně nebyla doma, zřejmě odletěla někam na jih do teplých krajin. Třeba ji zastihneme jindy. Stoupali jsme do kopce. Naší další zastávkou byla Klimentova vyhlídka. Pohled na klikatící se řeku a sruby v kopcích nad ní byl moc pěkný a uklidňující. Všichni jsme se tu vyfotili a pak zase vzhůru. Zanedlouho jsme dorazili k další vyhlídce,ale moc jsme se nezdrželi, aby nám zbyl čas na náročné úkoly. Poslední vyhlídkou,ke které jsme došli, byla Raisova vyhlídka. I tady jsme se pokochali pohledem do okolí - byli jsme zase očividně výš a pak Brko zadala rafinovaný úkol. Tím bylo vymyslet básničku obsahující slova: trpaslík, domeček a šiška. Družstva dala hlavy dohromady a vzletná poezie byla na světě! A to ještě stačili u Slaniny složit zkoušku z vázání ambulačního uzlu. Cestou kamenitou a klouzavou jsme se lopotili... U potůčku jsme objevili vodníka s vodnicí. Měli připraveno plno hrníčků, ale nám naštěstí neuškodili - viděli přece jaké jsou světlušky hodné a šikovné! Zato jsme si ověřili,co si pamatujeme z cesty, kterou jsme zatím ušli. Nohy už trochu bolely, ale šli jsme dál, až jsme konečně doklopýtali na vrchol Medníku. Rozhled široko daleko. Byla to pěkná výška! Tady už byl čas na zasloužený oběd a oddych.
Po obědové přestávce jsem začali sestupovat, což nám šlo rychleji. Posledním úkolem bylo postavit v příkré stráni domečky pro trpaslíky. Všechna družstva postavila přístřešky za pár minut. Bravo! Stále jsme ale nenašli poklad. Štěstí se na nás usmálo těsně před úpatím. Netopýři ocenili naší píli a napověděli Brkoušovi, kde hledat část z velikého pokladu. S tím že bychom si neporadili? Díky indiciím byl zanedlouho Týnkou a Vendulkou objeven a také spravedlivě rozdělen. Něco si Medník ale určitě ještě nechal! Na nádraží jsme dorazili včas a rádi, že jsme všechno zvládli. Vlak měl sice zpoždění, ale to už bylo to nejmenší. Všichni v pořádku dorazili domů a proto: výpravě zdar!