Poslední výprava skautů

Termín: 16.6.2018
Autor: Olda

Zápis z výpravy skautské

Tato výprava byla poslední z roku 2018 před táborem. Na výpravě, jež se odehrávala v okolí Berouna a Českého Krasu se událo pár méně či více uvěřitelných událostí. Poté co banda zkamenělých, ale i živých fosilií dojela raptortrainem ze Smíchova do Berouna, nás živoucí zkamenělina (Rychlík) zavedl k samému okraji sopky, u níž se odehrála meteoritová přestřelka. Naštěstí se znepřátelené klany opět smířily. Nicméně vrátit se od sopky dolů Rychlíkovi nezapoměli.

Bez ŽÁDNÝCH problémů skupinka dorazila do Tetína. Až na malé pozdravení s žralokem, kterého jsme čistou náhodou potkali na silnici. V Tetíně ovšem problémy začaly, neboť se Davidovi vytratila všechna voda a hledali jsme studnici. Jako by toho hledání nebylo málo, přepadla nás jedna tetice, nechť si jdeme prohlédnout brloh zdejšího šamana. A prý i s exkurzí. (!?) Naše mozkové závity ovšem myslely na to abychom stihli zpáteční raptortrain.

A tak jsme šli a zdolávali kopec za kopcem, zatáčku za zatáčkou. V právě té jedné zatáčce se našel velice zajímavý artefakt, a to kostra nějakého tyranosaura… A ještě méně uvěřitelné je, že hned vedle se našel nedožvýkaný kus potravy, připomínající plastovou láhev.

To už se výprava do pravěku začínala chýlit k tomu nejlepšímu. Rychlík totiž našel někde na nepojmenovaných archeologických vykopávkách začínajících na Kauf, a končících na nd velice dobře zachovaný dinosauří trus. A tak místo toho, aby skončil někde muzeu, skončil v našich žaludcích. Trusový fond byl totiž obzvlášť vynikající s ovocem, a nikdo si ho nenechal ujít, neboť nikdo nechtěl, aby dostala taky BuBu, jež přišla až po naprostém vyčerpáním všech trusů.

Po tomto vydatném (neříkám legálním) obědu, jsme procházeli druhohory pěkně horu po hoře. Nahoru a dolu… Z některých z nich jsme museli slaňovat, a na jedné se s Rychlíkem málem utrhlo lano.

Poté, co jsme přebalancovali přes kládu přes nejrozdivočejší malý potůček co kdy byl, nám došlo, že před námi je asi ještě sedm kiláků, a raptortrain jede znepokojivě za malou chvíli. A tak, hnáni časem, kdy přijde apokalypsa, jsme zrychlili, a přes kopce a louky jsme konečně na dohled nádraží! Bohužel na nás Raptortrain zapomněl a prosvištěl okolo nás plnou rychlostí. Najednou se začala zdmýhat zem a padat meteority. Jeden z nich si to namířil na nás, a přemýšlím, jak jsem to vůbec mohl napsat… Až na to že se z toho nic nestalo…

Vzápětí totiž přijela ,,krásná nablýskaná supermašína“ která nás odvezla do Berouna, a po přestupu jsme dojeli ,,městským slonem“ do Prahy. A jakoby to všechno nastačilo, se ve vlaku objevila příšerná nestvůra podobající se klíštěti. Dave s ní ovšem pořádně zatočil a bez ŽÁDNÝCH vedlejších následků utopil v rybníku vody.