Potkali se u Kolína
Říjen 9, 2015
Termín: 9.10. - 11.10.2015
Autor: Pavouk
Unavené páteční odpoledne mělo přinést začátek víkendové akce a roverský kmen střediska Mawadani se sešel na Hlaváku. Po nepříliš velké účasti na Klábosilovi byl počet 19 lidí poměrně překvapující. Již na nádraží někteří z nás vypadali, že energie mají na rozdávání. Jíní to doháněli big shockem. Vyjeli jsme směr Kolín k Bubu na chatu. Ve vlaku jsme si zopakovali chemii a taky fakt, že je pátek.
Po příjezdu do Kolína nás čekal složitý úkol. Měli jsme nakoupit jídlo na víkend. Naše skupina se tedy rozdělila na vegetariány a na ty, co chápou vtip. Maso se nakonec koupilo a každému přibylo do batohu několik reklamních letáků. Ti, co hlídali batohy s tím nemají vůbec nic společného.
Naše další kroky již vedly na chatu. Když jsme přešly koleje a došli do budovy, uvědomili jsme si, že opravdu není stavěná pro 19 lidí… ale co, stejně jsme byli většinu času venku. Chata se nám všem zamlouvala, ale pekáč cmund byl nepřekonatelný. Bohužel moc dlouho nevydržel plný.
Další překvapení byl připravený oheň venku na zahradě. Zapálili jsme ho a pustili jsme se do večeře. Dokonce jsme se i pohoupali na houpačce. Naštěstí ještě drží. Pár z nás šlo na procházku. Po návratu jsme začali skákat přes stále větší oheň, když najednou přišli zbylí roveři a už nás opravdu bylo 19.
Venku začala být ospalá nálada, takže jsme šli dovnitř. Promítali jsme si film Sinister. Následoval Vlk z Wall street, ale to už pár lidí šlo spát.
Když temnu nocí prosvitly první paprsky chladného jitra, ještě jsme spali. A spali jsme ještě dlouho potom. Po výlezu ze spacáků jsme se snažili o něco jako snídani. Otesánek, ? a já jsme se pustili do přípravy Larpu. Když každý dostal svou roli, vyšly jsme ven. Byl slyšet křik Ťapky, ale nikoho nenapadlo, že jí vlastně nakazila upírka Očko. Všichni jsme se šli koupat k rybníku. No dobře, ve skutečnosti se koupaly jen některé šílené holky… byla fakt zima. My inteligentní jsme se potrénovali v házení žabek.
Po návratu do chaty rozjel Vašek tvrdej byznys s prodejem vína. Jako správný podnikatel začal na nule a vypracoval se do jednoho z nejbohatších. Největší finance však měla Bubu a ráda všem půjčovala za služby. Následoval velice profesionální fotbal. Pak odjela Týna Husťáková.
K obědu byly těstoviny s masem! ZaZu si potřebovala vydělat peníze, takže nám všem umyla nádobí (To jsme ten larp hezky vymysleli). Bubu jí za to dala poměrně velký finanční obnos, takže vše bylo v pořádku.
Náhodně jsme si začutali s míčem a zahráli jsme si i jiné kolektivní hry. Když se blížilo k večeru, vyšly jsme si na další procházku, tentokrát ve větším počtu. Když jsme se vraceli, už se stmívalo. Lepší zprávu, než že jsou k večeři palačinky jsme si nemohli přát. Těsta jsme měli vážně hodně, plamínek na sporáku však neumožňoval udělat palačinky rychle. Jediná Očko měla trpělivost stát několik hodin u sporáku a dávat nám další a další palačinky které jsme různým způsobem jedli a znesvěcovali. V té samé době se někteří koukali na film Zrcadla. My jsme si užívali palačinkové a diskuzní lázně. Mimochodem proběhla vražda Blešky a nezdařený pokus kněze Ondry o léčbu upíra. Obojí samozřejmě v rámci larpu.
Večer se však nenesl jen v duchu přeslazených palačinek a vyšňupaného cukru. Očko a Bubu dostaly svou první kytku od kluka.
Když diskuze začala upadávat do velmi podivných témat, začal se promítat Gympl. Pak se nás Krtek při svitu baterky zeptala na pár absurdních otázek. Pro některé z nás následoval nepříliš klidný spánek při dalším filmu.
Jehlička, ? a já jsme dalšího rána vstali před ostatními, chtěli jsme odjet dříve. Kvapně jsme si sbalily věci a nasnídali jsme se. Vysmátý Otes nám popisoval, co všechno Míša v rámci larpu natropila. Měla totiž za úkol udělat co nejvíce naschválů a kanadských žertíků. A my jsme si říkali co to je na těch klikách…
My tři jsme došli do Kolína a posilnili jsme se Crazy Wolfem a podceňováním důležitosti školy. Dále jsme vyjeli zpět do Prahy. Co se dále dělo na chatě vám jistě rád poví některý z účastníků. Akce se velmi povedla a určitě by stála za zopakování.
Pavouk
Po příjezdu do Kolína nás čekal složitý úkol. Měli jsme nakoupit jídlo na víkend. Naše skupina se tedy rozdělila na vegetariány a na ty, co chápou vtip. Maso se nakonec koupilo a každému přibylo do batohu několik reklamních letáků. Ti, co hlídali batohy s tím nemají vůbec nic společného.
Naše další kroky již vedly na chatu. Když jsme přešly koleje a došli do budovy, uvědomili jsme si, že opravdu není stavěná pro 19 lidí… ale co, stejně jsme byli většinu času venku. Chata se nám všem zamlouvala, ale pekáč cmund byl nepřekonatelný. Bohužel moc dlouho nevydržel plný.
Další překvapení byl připravený oheň venku na zahradě. Zapálili jsme ho a pustili jsme se do večeře. Dokonce jsme se i pohoupali na houpačce. Naštěstí ještě drží. Pár z nás šlo na procházku. Po návratu jsme začali skákat přes stále větší oheň, když najednou přišli zbylí roveři a už nás opravdu bylo 19.
Venku začala být ospalá nálada, takže jsme šli dovnitř. Promítali jsme si film Sinister. Následoval Vlk z Wall street, ale to už pár lidí šlo spát.
Když temnu nocí prosvitly první paprsky chladného jitra, ještě jsme spali. A spali jsme ještě dlouho potom. Po výlezu ze spacáků jsme se snažili o něco jako snídani. Otesánek, ? a já jsme se pustili do přípravy Larpu. Když každý dostal svou roli, vyšly jsme ven. Byl slyšet křik Ťapky, ale nikoho nenapadlo, že jí vlastně nakazila upírka Očko. Všichni jsme se šli koupat k rybníku. No dobře, ve skutečnosti se koupaly jen některé šílené holky… byla fakt zima. My inteligentní jsme se potrénovali v házení žabek.
Po návratu do chaty rozjel Vašek tvrdej byznys s prodejem vína. Jako správný podnikatel začal na nule a vypracoval se do jednoho z nejbohatších. Největší finance však měla Bubu a ráda všem půjčovala za služby. Následoval velice profesionální fotbal. Pak odjela Týna Husťáková.
K obědu byly těstoviny s masem! ZaZu si potřebovala vydělat peníze, takže nám všem umyla nádobí (To jsme ten larp hezky vymysleli). Bubu jí za to dala poměrně velký finanční obnos, takže vše bylo v pořádku.
Náhodně jsme si začutali s míčem a zahráli jsme si i jiné kolektivní hry. Když se blížilo k večeru, vyšly jsme si na další procházku, tentokrát ve větším počtu. Když jsme se vraceli, už se stmívalo. Lepší zprávu, než že jsou k večeři palačinky jsme si nemohli přát. Těsta jsme měli vážně hodně, plamínek na sporáku však neumožňoval udělat palačinky rychle. Jediná Očko měla trpělivost stát několik hodin u sporáku a dávat nám další a další palačinky které jsme různým způsobem jedli a znesvěcovali. V té samé době se někteří koukali na film Zrcadla. My jsme si užívali palačinkové a diskuzní lázně. Mimochodem proběhla vražda Blešky a nezdařený pokus kněze Ondry o léčbu upíra. Obojí samozřejmě v rámci larpu.
Večer se však nenesl jen v duchu přeslazených palačinek a vyšňupaného cukru. Očko a Bubu dostaly svou první kytku od kluka.
Když diskuze začala upadávat do velmi podivných témat, začal se promítat Gympl. Pak se nás Krtek při svitu baterky zeptala na pár absurdních otázek. Pro některé z nás následoval nepříliš klidný spánek při dalším filmu.
Jehlička, ? a já jsme dalšího rána vstali před ostatními, chtěli jsme odjet dříve. Kvapně jsme si sbalily věci a nasnídali jsme se. Vysmátý Otes nám popisoval, co všechno Míša v rámci larpu natropila. Měla totiž za úkol udělat co nejvíce naschválů a kanadských žertíků. A my jsme si říkali co to je na těch klikách…
My tři jsme došli do Kolína a posilnili jsme se Crazy Wolfem a podceňováním důležitosti školy. Dále jsme vyjeli zpět do Prahy. Co se dále dělo na chatě vám jistě rád poví některý z účastníků. Akce se velmi povedla a určitě by stála za zopakování.
Pavouk
