Přechod Brd 2014

Termín: 25.1.2014
Autor: Pavouk

Deník nejmenovaného skauta 25.1. 2014
Tak je to zase tady! Naši vedoucí nás zase donutili jet na tu strašnou výpravu. A ještě k tomu se nás ti všiváci hned na začátku ptají, proč jsme jeli na tuhle výpravu. Jako kdyby pár ran bičem nebyl dobrý důvod. Hlavně abychom dělali reklamu našemu skvělému středisku. Každý jsme si opatřili kartičku, propagující naše středisko. Prý že to udělá dobrý dojem, až to vyměníme s ostatními skauty. Míříme na místo srazu – Kytínská louka. Z města Mníšek pod Brdy se vydáváme do hor. Cesta je složitá. Zima a sníh jsou, ale naštěstí ne v takovém množství aby umírali lidé. Během cesty jsme prožili několik nepříjemných náletů nepřátelských letadel – většina z nás přežila. Také naši vedoucí zkoušeli naši inteligenci. Prý je to hra, říkali. Na některé z nás připnuli kolíček tak, aby to nikdo neviděl. Pokud dotyčný nenajde kolíček a nepošle ho dál v určitém časovém limitu, čeká ho velmi krutý trest. Konečně jsme na Kytínské louce. Máme neuvěřitelné štěstí. Vedoucí nám dovolují koupit si něco k jídlu, aby naše skupina vypadala svobodně. Na louce ani není dost lidí na vyměnění propagačních letáků. Vydáváme se směr skalka. Vedoucí nás stále popohánějí a nepřátelské nálety stále jsou. Není divu, že už jsme pár lidí ztratili. 

Před chvílí jsme ještě šli z kopce, ale teď cesta stoupá. Většina lidí nyní kolabuje, ale vedoucí nás stále ženou výš a výš. Konečně jsme nahoře. Vůdci nás okamžitě poslali na dříví, aby jim bylo teplo. Dokonce i každému z nás dali kus tučného masa, abychom vydrželi. Podařilo se nám propašovat i hořčici (i když divné barvy). Pokračujeme v cestě. Jde se z kopce, takže nás vedoucí popohánějí, jak jen to jde. Pár z nás se nyní pokouší vzbouřit postavením řady za vykřikování hesel:“ Vive la Révolution“. Už teď je mi jasné, že je to marné.

Tak je nás zase trochu méně. Cesta z kopce jde rychleji a už se blížíme k Řevnicím. Kdo by zajásal, že se blíží konec výpravy, by zemřel bolestivou smrtí. Jsme v Řevnicích a nyní nás zas nutí běhat kolem kašny! Jásali jsme při vchodu do cukrárny. Já nyní v rukou třímám nějaké zbytky, ve tvaru placky, zapečené dohromady. Dává se odměna těm, kteří přežili většinu náletů bez zranění. Také nejlepší propagační leták dostal výhru. Je na něm optimistický výjev domečku, což prý symbolizuje svobodu našeho zřízení (pokusím se vložit fotku).

Právě stojím ve vlaku směr Praha. Pokud se ti podařilo najít tenhle deník, uveřejni to prosím co nejdříve. Touhle dobou už jsem za tento text nejspíš mrtvý. Toto se musí dostat ven!

Našel Pavouk