Ringhofferův memoriál

Termín: 19.3.2016
Autor: Pavouk

I stalo se, že jednu březnovou sobotu opět vyšlo slunce. Korelace totiž neimplikuje kauzalitu, takže si s tím východem slunce nikdy nemůžeme být tak jistí. Toto ráno však nepřineslo jen únavu účastníků Žižkovské noci. Na Hlavním nádraží se srazili Scavengers. Bylo to osm hrozných. Skupinu vedli dva vedoucí. Ačkoliv se Michal jmenoval jen jeden, pravým Michalem se prokázal spíše ten druhý.

O co této skupině vlastně šlo? Úkolem bylo dostat zlého barona Ringhoffera, který ovládal zdejší krajinu. Toho minulého času si nevšímejte. Aby mohli naši hrdinové onoho barona přemoci, museli z nějakého důvodu sbírat body. To se dalo mnoha způsoby – házení tenisáků po ostatních, focení, šifrování. Vše bylo zcela logické.

Když už se skupinka konečně vydala na cestu, hned byla opět zastavena. Na cestě překážel uniklý kůň = nepřekonatelný problém. Další překážku představovali dva psi. Kebab a Voňavá křupavá kachna. Po chvíli cesty se Sokol a Mára rozhodli, že nás předejdou a přepadnou nás tenisáky, aniž bychom si jich všimli. To byla jedna z možností získání bodů. Když došlo na přepadení, Sokolův tenisák proletěl kolem Rychlíkovy hlavy, ale Mára se strefil… do stromu.

V této části cesty začali Scavengers vymýšlet zajímavá životní přirovnání.

Život je jako česnek. Ten čínskej stojí za prd.

Taková přirovnání provázela celý zbytek cesty. Jeden z členů skupiny věřil v zásadu, že korelace neimplikuje kauzalitu a že na něj možná Mára nezaútočí, když na něj vymyslí také nějaké přirovnání.

Mára je jako cibule. Nejlepší je v guláši.

Bohužel se spletl a od Máry to náležitě schytal.

Když hrdinové dorazili k pivovaru, napadlo je nasbírat si nějaké body. A jak lépe to udělat, než pořídit fotku nahoře bez přímo v bráně pivovaru? Nikomu samozřejmě zima nebyla, na to jsou Scavengers moc tvrdí.

Následovalo intenzivní hledání kešky. Bohužel zbytečně. Nikdo nic nenašel. Po dalším kousku cesty se rozhodli Ben a Pavouk, že také zkusí přepadení. Jen málo členů skupiny si všimlo, že byli přepadeni. Akce však nebyla úspěšná.

Po vystoupání kopce se Scavengers rozhodli, že si zapálí lampion štěstí. Největší problém způsoboval vítr, který znemožňoval zažehnout. Po chvíli zkoušení se ale přece zadařilo.

PEPO je jako člověk. Když hoří, tak smrdí.

Toto přirovnání bylo ověřeno na Rychlíkových rukou. Když lampion konečně vzlétl, naše radost byla veliká. Co na tom, že po chvíli letu opět spadl. Dále byly našim hrdinům předloženy šifry. Všechny se nakonec podařilo vyluštit za příslušné body. Poslední přepadající byli Hobit a Adam. Celkem akční vyskočení ze smrčin vypadalo efektivně, nikdo (včetně stromů) však nebyl zasažen.

Skupina doputovala ke Kamenici a po pár fotkách se všichni těšili na Boss-​fight s Ringhofferem. Bohužel už nebyl čas, takže se radši vydali na autobus. Bylo jim však řečeno, že Ringhoffer je stejně už dávno mrtev, takže by narazili pouze na jeho hrobku.

Skvěle. Další zbytečná výprava. :D