Roverská výprava do Kolína 2016

Termín: 18.11. - 20.11.2016
Autor: Pavouk

Kolín 2016

S Rourami jsme zase vyjeli na výpravu, tentokrát pro změnu do Kolína. Ajéje. Jako na potvoru zrovna nebyla ucpaná Plzeňská, takže jsme na Hlavák přijeli až moc brzo. (Vidím velké špatné) Vlakem jsme vyjeli směrem ke Kolínu. Naše cesta byla přerušena náhlým zastavením vlaku, řidič ale dělal co mohl. Po výstupu v Kolíně málem jeden metalový fanoušek vypadl z vlaku. Asi jsme se mu líbili.
Po krátkém bloudění některých z nás jsme doputovali na základnu. V jedné z místností se k našemu velkému nadšení nacházel stolní fotbálek. To jemu nyní vděčíme za zničená zápěstí… Naší roverskou krasojízdou jsme pokračovali s večeří. Každý měl svou, jídlo jsme měli zdravé i nemocné, tučné i hubené, těžké i jednoduché. Prostě všechno. Dále proběhl klasický řev provázený hrou na kytaru a později jsme se uchýlili k hudbě reprodukované. Rytmický Jungle Speed nijak moc netěšil stavitele vratkých věží. Pozdě v noci jsme se konečně uchýlili ke spánku. 
Probudil jsem se, a ještě byla tma. Bylo to o to víc zvláštní, když jsem zjistil, že je půl jedenácté. Že by konečně to Slunce nevyšlo? Nadšen tímto zjištěním jsem chtěl zbudit Otazníka a pak mi došlo, že jsme spali v místnosti bez oken. Otráven neměnností světa jsem se vydal na snídani. Byli rohlíci. Po trsátkové aféře se zahájil larp. Velká Francouzská revoluce se nesla v duchu podivného bezčasí. Mimo Madame de Pompadour, která měla být už několik let po smrti, byl přítomen i Dorian Gray, kterého hrál Sokol. 
Král Ludík XVI. vyhlásil básnickou soutěž. Kromě několika revolucionářských básní se kupodivu objevily i krále oslavující básně. Někteří si ale stejně poseděli v Bastile. 
Ondral se svým kuchařským týmem začali dělat oběd. Bylo to jídlo typické pro Francii 18. století – rizoto. Odpoledne bylo poklidné, hrály se hry, hrál se fotbálek a hrálo se na kytaru. 
Nastal dlouho očekávaný večer. Již tradiční dělání palačinek bylo vylepšeno ochucením těsta. Nejen že palačinky byly skořicové, některé byly i čokoládové. A teď si představte, že něco takového někdo znesvětí kečupem! Po večeři jsme se přesunuli do tančírny. Mohli jste zde zahlédnout vzácný druh – skaut v košili. Tančili jsme všechny možné tance od valčíku až k pogu. Král dokonce vyhlásil taneční soutěž, a nakonec všichni kluci dali společnou čtverylku. 
Zahráli jsme si na blázny (to jsme vlastně nemuseli hrát) a taky jsme o sobě lhali nebo nelhali. Pak jsme opět hráli Jungle Speed, ale tentokrát dokonce s příslušníkem národa, který tu hru vymyslel. Také jsme složili vlastní píseň, ještě jí ale musíme doladit. No a co bychom to byli za Roury, kdybychom se nevydali na noční kebab. Chtěl jsem si dát jen více masa a feferonky, ale prý to nejde. Kolín v noci má opravdu krásnou atmosféru, obzvlášť když je plný opilých fanoušků Horkýže slíže a Tří sester. Navrátili jsme se na základnu a po chvíli šli někteří z nás spát. Někteří ale zůstali bdělí až do brzkých ranních hodin.
Nenechal jsem se znovu nachytat tmavou místností, vstával jsem ale podobně pozdě. K snídani byla krupička!!! Takový komfort! Dopoledne jsme se vydali ven na fotbal. Někteří z nás uplatnili zkušenosti z hraní stolního fotbalu, Otesánek byl ale silně znevýhodněn kvůli svým francouzským holím. No a akorát byl čas na oběd. Těstoviny s dobrou červenou omáčkou. Mimochodem se Jakobíni spojili s Girondisty a zajali krále. Já jsem raději mlčel, protože jsem byl jeho hlavní rádce.
Po sbalení věcí a uklizení základny jsme se vydali na cestu zpátky do Prahy. Viděli jsme západ slunce.
To by bylo všechno z naší výpravy, byla velice povedená a vpravdě roverská.

Zapsal Pavouk (Ajéje)