Skauti na Řípu

Termín: 25.9.2016
Autor: Pavouk a klub historiků Mawadani

Rest on Říp

Náš „kult“ se sešel na Masarykově nádraží. Nějaká paní tam hrála na klavír, její hudba byla krásná i přes hluk sbíječek, jenom nebyla slyšet. Před odjezdem každý získal jednoho čokoládového trpaslíka. Ano, na každého se opravdu dostalo, i když v balení trpaslíků bylo jen 5. Už jsme se radostně usadili ve vlaku a najednou se ozvalo: „BOHOUŠI! JSME TADY!“ Tak hlavně že to Bohouš stihnul. Cestou se nic moc nedělo, jen vybouchlo několik koťátek. Když jsme dojížděli do cílové stanice, Rychlík byl dost tvrdě cenzurován naším vlakem. To byl první znak přítomnosti VKK.

Po výstupu a označkování plotu s plechovkami jsme se seznámili s dějinami Řípu a již zaniklého ŘÍPU B, pak jsme vyrazili na cestu. Vznikalo mnoho teorií, jak ten Říp asi vznikl. Mezi ty méně populární patřil sopečný původ. Reálnější se nám zdálo vydutí podzemními obry či čínský útok, ale stále to nebylo ono. Pak jsme byli osvíceni onou pravdou. Říp je obří krtinec enormního krtka. Ten krtek je matkou všech krtků a ne nadarmo se mu říká Velká Krtčí Královna (dále jen VKK).

Cesta byla poměrně rovinatá až na kopec uprostřed. Na ten jsme vylezli s vypětím všech sil a s předehnáním několika lidí. Na hoře nás čekala opravdová odměna. Pod nějakym starym kostelem, nebo co to tam stojí, jsme si udělali čokoládové fondue. Bylo to opravdu vynikající, a abyste si to mohli udělat doma, zde je recept:

Do malého ešusu nad propan-butanovým vařičem za stálého míchání lžící pomalu přidávejte: 
-5 prošlých čokoládových trpaslíků od značky Lindt, 3 z nich musí mít ukousnutou hlavu
-1 Smetanu, z které se během cesty skoro udělala šlehačka
-4 mléčné čokolády z Kauflandu
Jakmile se vytvoří homogenní hmota, doporučujeme namáčet tyto potraviny: 
Jablka, broskve, banány, nedozrálé mango, beef jerky, nebo třeba buchtu od Buzzovy Mámy.
Když přesně dodržíte recept, můžete si fondue užít stejně jako my.

Při cestě dolů jsme pro jistotu obětovali VKK nějakou tu čokoládu, což bylo pravděpodobně docela kontraproduktivní, protože zakopl Mára i Hobit a Rychlík si něco udělal s nohou. Já a Buzz jsme zůstali bez trestu. Asi jsme vyvolení. Během cesty jsme minuli několik obřích zrcadel položených na zemi. Na jejich místech by přitom byla tak pěkná jezera. Také proběhlo focení na stromě. No comment. 
Došli jsme do Roudnice a dali jsme si zmrzlinu. Rychlík už byl v čokoládovém rauši a tak si dal čokoládovou a také měl kaštany v čokoládě. Vše zapil horkou čokoládou na nádraží. Rychlíkem jsme dojeli do Prahy a tam naše pouť končila. Následovala velice krušná cesta metrem a bylo dobré.

Konec

Kdyby někoho zajímala známá i neznámá historie Řípu, zde je krátký text:

Říp – cesta do dějin udatného národa českého

Nic nevzbudí v člověk větší pocit národního uvědomění jako pohled na majestátní horu nedaleko Roudnice nad Labem. 

Hora Říp je každému jistě dobře známá a stala se dějištěm mnoha významných událostí, o kterých se širší veřejnost možná nedozví. Rozhodli jsme se toto změnit a zde je lehký historický exkurz do dějin tohoto významného místa a národní památky.

Bavíme-li se o Řípu, nemůžeme začít nikde jinde než u bájného praotce Čecha. Podle kroniky Václava Hájka z Libočan je příchod Čecha datován na rok 644 n. l. Archeologické nálezy však toto tvrzení vyvracejí a přiklánějí se spíše k roku 599 n. l., kdy praotec přichází do této oblasti i se svým bratrem Lechem a dvěma méně známými bratry Plechem a Blechem. Historikové se shodují na tom, že měl Čech naplánován výstup na Říp až na rok 600 n. l., aby se tato událost lépe datovala, bohužel se však musel vypořádat s místní faunou, která donutila jeho i celý jeho kmen vyhledat útočiště na vrcholu hory v již zmíněném roce 599. 

Archeologický rozbor kosterních pozůstatků a zkamenělin u úpatí Řípu hovoří o plejádě zvířectva, která mohla tehdejšímu člověku způsobit nemalé problémy. Obzvláště živočichové čeledi Diplodocidae či Tyrannosauridae jsou nejspíš hlavním důvodem, proč se Čech opevnil na vrcholu Řípu (o čemž vypovídají i nálezy několikastupňové palisády).

Archeologické nálezy hovoří ještě o jedné zvláštnosti. Pár kilometrů od hory Říp se nachází pozůstatky ještě jedné hory. Historici tuto horu pojmenovali Říp B. Možná i to je důvod proč si Praotec Čech vybral právě zdejší kraj a proč také neměl pár dnů co jíst od svých manželek. 
Zánik Řípu B je nejasný, i když se obecně má za to, že byl srovnán se zemí husity v 15 století. 

Krása kraje však nebylo jediné, co praotce Čecha přivedlo právě sem. Vždyť i podle legendy prohlásil: „To je ona, země zaslíbená, mlékem a strdím oplývající.“ Geologické průzkumy na Řípu dávají legendě za pravdu. Hora je skutečně cenným nalezištěm strdí, vzácné rudy, která byla ve starověku velice vyhledávanou pro své zvláštní fyzikální vlastnosti.

Zajímavý osud se váže i k rotundě sv. Vojtěcha a sv. Jiří. Zápisy z kronik hovoří o velikém úsilí, které vynaložil kníže Soběslav I., jenž sám a vlastní silou celou rotundu postavil na základech keltské svatyně. Původně byla rotunda zasvěcena jen sv. Vojtěchovy, v 16. století však Vladislavu Jagellonskému přišel jeden svatý málo a tak zasvětil rotundu i svatému Jiří (patronu nejen skautů, ale i kopiníků a drakofobiků).

Nástup národního obrození v 19. století přinesl poslední velkou vlnu zájmu o Říp. Kameny z hory se stávaly základními kameny všech významných budov v Praze včetně Národního divadla, Rudolfina, Žižkovského vysílače aj. I díky tomu se Říp snížil z odhadovaných 500 metrů na současných 455 m. n. m.. 

Vypracoval Klub historiků střediska Mawadani
Použité zdroje: Internety