S+S vol. 3 - Žatec
Autor: Bizon
Jednoho krásného dne se v podvečer sešla skupinka pár skautů na Zličíně a těšila se na klidný, odpočinkový víkend. Tato myšlenka byla přerušena po zjištění, že na výpravu jede i 126. oddíl skautek. Nic jsme s tím nezmohli a tak jsme se rozhodli že to zkusíme s nimi. Zřejmě se nám to ale vymstilo, jelikož jsme se po 10 minutách jízdy zasekli na naší cestě za dobrodružstvím z důvodu nepojízdného autobusu. Naštěstí nás z této prekérní situace dostal další spoj směr Žatec a poklidně jsme dojeli na určené místo.
Po krátké chvilce, kterou jsme dostali na vybalení našich zavazadel nastala večeře. Každý jsme dostali za úkol si sebou vzít něco malého k večeři, ale Piškotův táta zřejmě místo věty: ,,Kup mi něco menšího k večeři” slyšel že mu má koupit uzenářství, protože Piškot přivezl velké množství uzenin, o které se samozřejmě dobrovolně podělil se svými kamarády.
Po té co nás zahnali spát, jsme po krátké debatě mezi sebou, usnuli. ,,SNĚŽÍ, JDEME SÁŇKOVAT!” To byla věta, která nás uprostřed noci probudila ze spánku. K našemu zjištění jsme bohužel nešli sáňkovat, ale byla to pouze léčka, aby nás dostali ven na program.
Další den jsme dostali za úkol konfrontovat místní obyvatelstvo přímo zevnitř, takže jsme byli vysláni do centra města na průzkum okolí a pokaždé jsme se měli někdy vyfotit, aby ze získaných fotografií mohli připravit plán invaze. Na odpoledne jsme skauti a skautky měli mít připravené programy s plánem invaze na místní obyvatelstvo, které se za mě velmi vydařily. Získání důležitých informací jsme večer oslavovali hraním na kytaru a jezením fondátů.
Další ráno nám bylo oznámeno že naše mise zde končí a po úklidu naší základny jsme byli deportováni zpět na Zličín. Byla to pořádná …..…!
