Středisková výprava - Hradec Králové
Termín: 20. 10. - 22. 10. 2017
Autor: Pavouk
Pátek večer se dá trávit různými způsoby, ale všichni Mawadánci mi jistě dají za pravdu, že nejlepší je v tu dobu společně vyjet na výpravu… alespoň jednou za čas. A ten čas nadešel právě v pátek 20. října 2017. Na Hlaváku se sešlo mnoho světlušek a vlčat, několik skautek a jeden skaut. Hojného zastoupení dosáhlo i vedení, a to hlavně díky našemu skvělému roverskému kmeni…
První na programu byla krátká naučná procházka několika vagony našeho vlaku. Nakonec jsme doputovali k našim místům, takže to vypadalo na klidnou cestu. Bohužel to tak jen vypadalo. Vlastně to tak možná ani nevypadalo, při pohledu na naše rozjásaná vlčata. Alespoň, že nevykolejil vlak. Pro mnohé však byla cesta docela poučná. Mimo jiné jsme se dozvěděli, jakým způsobem se ověřuje „důvěryhodnost“ Papeže.
Po nepříliš dlouhé cestě jsme dorazili do Hradce Králové a vydali jsme se směr základna. I tam jsme se kupodivu dokázali s naší smečkou dětí dostat. V základně jsme se dost rychle zabydleli a nezaháleli jsme ani s konzumací dovezených večeří a s jejich vzájemným měněním. Během večeře se však stalo něco nečekaného. Vypadl proud a do jídelny se nahrnuly podivné bílé postavy duchům se podobající. Z ničeho nic nastal teror všech přítomných smrtelníků, panika ovládla celé středisko a situace vypadala bezvýchodně. Naštěstí do místnosti vrazila skupinka ozbrojených zaměstnanců společnosti Lí.V.A.N.E.C. a duchy odehnala. Zdálo se, že členové střediska vyvázli bez psychických poškození, u některých se to ale těžko poznává. Po této události se středisko pokusilo jít spát, ale jen málokomu se do toho po takovém zážitku chtělo.
Podmračené sobotní ráno bylo zahájeno rozcvičkou a následně chlebovou snídaní. Společnost Lí.V.A.N.E.C., jejíž cíl je zbavit svět všech duchů, se rozhodla Mawadánce požádat o pomoc a rozdělila je do pěti družin. V okolí základny se pohybovalo mnoho duchů a úkolem bylo zjistit co jsou zač, příčinu úmrtí a podobné věci. Ze začátku to vypadalo jako poměrně jednoduchý úkol, to ale družinky nevěděly, co je čeká. Duchové totiž prokazovali dosti značné komunikační problémy. A to ať už šlo o nahluchlého rockera zabitého spadlým klavírem, nebo o několik set let starou babičku, která sice přišla o život jen v jedné válce, ale ráda popovídala o všech ostatních. Nechyběl ani němý mim, nebo osleplý chemik, který si nutně potřeboval vypláchnout oči, nebo třeba spisovatelský duch, který rozhodně nijak nespěchal. Korunu tomu nasadil paranoidní vojenský důstojník mluvící pouze v šifrách. Nakonec se všem podařilo informace získat, a to i za cenu ztracení nervů, nebo i hlasu.
Po svačině následovaly různé kolektivní hry jako například: vracečka, vypouštěči, cukr-káva, a další… originalitě her se meze nekladly. K obědu bylo poměrně dospělácké jídlo – rýže s omáčkou a sem tam nějaké maso. Jak už je v Hradci Králové zvykem, polední klid byl dosti krátký. Společnost Lí.V.A.N.E.C. usoudila, že přítomných duchů se dá zbavit pouze kvazi-hyper-termálně-kvantovou bombou, která je pohltí. Družinky měly odpoledne za úkol jít do města a získat součástky a plán konstrukce bomby. Ve městě se vyskytovalo až podezřele moc podivínů, kteří náhodou měli potřebné součástky. Ty však nerozdávali zadarmo. Většinou stačilo udělat nějakou úplně obyčejnou věc, třeba posbírat skřítky, nebo provést temný rituál. Došlo i na focení, které možná nevyšlo úplně podle očekávání. Kdo by ale čekal, že k získání trhaviny stačilo rozesmát smutného šaška. Přes všudypřítomné duchy nakonec všechny družiny bombu postavily, a to i když třeba chyběl plán konstrukce. Následovala večeře, kterou byla polívka, žel bez rýže (a to jí tolik zbylo!). Večer byl puštěn silně kontroverzní film Casper. Poté se mělo jít spát.
Sychravé nedělní ráno bylo zahájeno. Ku podivu všem ostatním se našli dobrovolníci, co šli na rozcvičku. V tu chvíli už bylo jasné, že vše není úplně v pořádku. Po snídani se do základny doplazil zraněný člen Lí.V.A.N.E.C. se zprávou, že ostatní členové jsou po smrti a že duchové ukradli bomby a chtějí je zneužít ve svůj prospěch. Těžko říct, jaký by to mělo dopad, ale určitě by to nějak souviselo s koncem světa. Všechny družinky tedy riskovaly životy i zdraví svých členů a bez jakýchkoliv zbraní útočili na duchy a snažili se jim ukrást ukradené bomby. A vůbec jim to nebylo ukradené! Krádež kradených bomb se povedla a jejich aktivace vypudila všechny duchy. Mawadánci opět zvítězili nad neznámou silou. Po této záchraně světa si zahráli pár kolektivních her, snědli těstoviny k obědu (další dospělácké jídlo), vyklidili klubovnu a vyrazili zpět do Prahy. Vlak kupodivu opět nevykolejil, takže se (snad) všichni vrátili ve zdraví domů…
Výprava to byla velice povedená, skoro by se dalo říci, že byla nezapomenutelná. Díky moc organizátorkám i ostatnímu vedení (rád děkuji sám sobě).
Pavouk