Středisková výprava - Plzeň

Termín: 7.11. - 9.11.2014
Autor: B+B

Výprava jako z pohádky
V pátek v odpoledních hodinách jsme se vydali vlakem směrem do Plzně. Cesta nám utekla jako koblížek babičce. Následovala jízda tramvají číslo ½ , avšak než jsme stačili označit všechny lístky, museli jsme vystoupit tak rychle, jak koblížek utíkal před medvědem. Avšak tady naše cesty zdaleka nekončily. Venku už byla tma, jako v tu noc, kdy se ztratili Jeníček a Mařenka. Po určité chvíli jsme dorazili do klubovny, která se tyčila v lese jako perníková chaloupka. Po pár složitých přesunech a dohadech jsme se konečně dostali do svého doupěte. Velice se nám zamlouvaly malé záchůdky, které vypadaly jako z domečku sedmi trpaslíků. Následovala surová evakuace z našeho doupěte do jídelny, kde jsme byli obeznámeni s etapovou hrou. Etapová hra byla složitá, jako vytažení řepy z dědečkovy zahrádky. Měli jsme vytěžit hahanium z dolů hlubokých jako Mariánský příkop. Následovalo drhnutí chrupu, aby byl bílý jako prdelka Sněhurky. Poté jsme se ponořili do snů, jako šípková Růženka. Ráno nás vzbudil velice originální budíček otravný jako Shrekův nejlepší kamarád Oslík. Následovala rozcvička krutá jako Kruela ze sta dalmatinů. K snídani byli rohlíky, chutné jako rohlíky čímž pokračuje naše dobrodružná storka. Vězte, že seznámení s týmy bylo velmi psychicky náročné jako prosekávání se růžemi za Šípkovou Růženkou. Následovala těžba hahania a poté jeho přeprava nemožná jako Hurvínek ve válce. Avšak přežili jsme bez jediné újmy na zdraví, která by náš tým znevýhodněna jako když Jiřík musel poznat svou vyvolenou bez jakékoli pomoci. (avšak jemu svou pomoc poskytla alespoň moucha). Baby jagy místo perníčků jako v perníkové chaloupce podávaly k obědu houby. Načež jsme se vydali na big trip dlouhý jako když Honza cestoval za devatero hory, devatero lesy, devatero moře, devatero potoky, devatero státy a devatero kilometry….ale my jich ušli pouze osm. Avšak výlet to byl zajímavý a zábavný jako Andersenovy pohádky. Sobota se blížila ke konci. Před spaním jsme se koukali na film o drakovi, který se podobal draku z filmu Jak vycvičit draka. Také v ten osudný večer se nám podařilo skypingovat s Ťapuldou, která se nachází až za obratníkem Raka, který je od ní tak daleko, jako ona od něj. Ráno nás probudil zpěv ptáčků, jakoby je na nože brali. Nojo naše výprava se pomalu schyluje ke konci, jako když Otesánek snědl Máničku. Avšak Rumcajs řekl „nechte jí být,“ zařval ,,stop“ a Otesánka do nohy kop. Spakovali jsme své zavazadla, velká jako umyvadla. Nastoupili jsme do vlaku obřího jako, našeho prezidenta sako. 
Toto je konec naší storky, myslete na nás a jezte vdolky. 
Vaše drahé, nejúžasnější, kamarádské, humorné, pěkné, lehce stupído bambino.
(a neboli -…/.-.././…/-.-/.-//.-//-…/..-/-…/..-///)