Vánoční výprava skautů
Autor: Odysseus
18. prosince jsme se sešli pod cedulemi na Smíchovském nádraží. Pavouk nám řekl, že s námi pojede někdo, kdo obvykle nejezdí. Byl to Jehlička. Všichni obdivovali Lukášovu růžovou čepici s králičíma ušima a Ben přes Lukášův mobil sprdnul Cukra, který nejel na výpravu a kterého jsme tím vzbudili (dobře mu tak). Poskládali jsme se do dvou kupé a vyrazili směrem hrad Točník. Cestou jsme přestoupili na autobus a jeli až do Kařezu.
Tam jsme oficiálně zahájili výpravu s tím, že budeme celou dobu hrát hru Šváb, při které nesmíme říct určitá slova, a když to někdo poruší, tak ti, co to slyšeli, zakřičí šváb a všichni děláme dřep. Určili jsme si slova: Vánoce, Ježíšek, kapr, cukroví a dárek. Samozřejmě to téměř hned někdo porušil. Po asi hodině cesty jsme si dali pauzu na malou svačinu a předávání dárků. Jelikož slovo dárek bylo zakázané slovo, tak se to neobešlo bez spousty dřepů. Ani nevím proč, ale uchytil se nápad, že Petra pověsíme na skálu.
Za asi další hodinu, během které se Petr pořád nechtěl nechat pověsit na skálu, jsme si dali pauzu na oběd. Někteří (já) byli tak chytří, že už si snědli jídlo a zapomněli pití. Usadili jsme se na kmenu pokáceného stromu zaklíněném ve dvou dalších. Snažili jsme se zjistit, kolik dohromady vážíme. Vážili jsme cca 700kg jak odhadl geniální Petr a podle očekávání těch chytřejších z nás kmen spadl…
Cestou na Točník jsme hned u Žebráku narazili na skoro rozpadlý, nabouraný trabant a jak zjistil Jahoda, byl otevřený a byli v něm sušenky. Rychlík se u něj vyfotil tak, aby všichni věděli, že on to neudělal. Po namáhavém výstupu do kopce jsme konečně dorazili na Točník, který byl zavřený. Tam si Petr alespoň stoupl na skálu do pasu nahý s Lukášovou čepicí a nechal se vyfotit. Dole pod hradem byl v ohradě medvěd a k jeho smůle jsme se k němu skoro všichni seběhli a začali ho fotit a otravovat. Jelikož jsme měli spoustu času, zahráli jsme si jako vždy agresivní buldoky a sardinky, kde jsme splnili achievement zvednout Rychlíka. Potom jsme si zahráli poldy a zloděje, kde Petr, aby to bylo zajímavější, skočil do trní.
Odtud jsme šli na zastávku autobusu a Ben s Lukášem šli nakoupit na naši objednávku do supermarketu. Autobus nás dovezl až do Prahy na Zličín, kde jsme se všichni odebrali na cestu domů.
