Výprava skautů do středu galaxie
Autor: Ministerstvo pro věci budoucí i minulé, odbor nápravy nevzniklých zápisů
Naše cesta do středu galaxie nezačala ani na Mysu Canaveral ani na Bajkonuru, nýbrž na Smíchovském nádraží. Shuttle bus dovezl hrdinou skupinu kosmonautů v čele s kapitánem Pavoukstrongem a davem dalších neznámých lidí až ke startovací rampě ve Štěchovicích. Poslední společná fotka na planetě Zemi proběhla u památné lípy, jež je stromem - patronem všech kosmo či astronautů. Start proběhl vcelku klidně vzhůru, všichni kosmonauti i astronauti se posílili speciální stravou vyvinutou pro stav beztíže - pistáciovou chalvou.
Při první procházce ve volném vesmíru ulovil Kocouremek skutečnou raritu - plechový obal s lahodným galaktickým mokem. Bohužel se tato celá operace neobešla bez poškození skafandru v oblasti levé nohy.
Navigace nás vedla i přes oblast, kterou ovládali Vesmloci (vesmírní mloci, oficiální název rasy je Weltraumsalamander, objeveni Carlem Kappem při zkoumání možností meziplanetárních válek).
V hlavní fázi letu jsme se schovali na vesmírné stanici před prvním setkáním s meteorickým rojem. Zde jsme se také naobědvali, abychom nabrali sílu na další fázi letu. Kolem stanice proplouvalo několik rozličných vesmírných korábů.
Další část našeho letu už vedla k velké vesmírné přehradě. Posvátnou sochu galaktického patrona Jana se posádka rozhodla zcela ignorovat, čímž rozesmutněli kosmonauta Rychlajka.
Za oblastí známou jako “The Slaps” se porouchaly navigační přístroje a my se lehce odchýlili z kurzu. Bohužel zrovna uprostřed dalšího meteorického roje. Ač jsme se snažili všemi prostředky chránit před ostrými meteority, byl to marný boj. Naše ochranné pláště sice zabránily většímu neštěstí, ale mnozí členové posádky utrpěli drobná poranění. Kocouremek už to opravdu nedával a musel si sundat celý svůj skafandr.
Když jsme byli z nejhoršího venku, podařilo se nám zprovoznit náš červený navigační stroj a napojit se na naší plánovanou trasu.
Jak se ukázalo, nebyli jsme první, kdo se do středu galaxie dostal. Na místě jsme našli tři kříže z bílýho kamení, které tu někdo do středu galaxie poskládal. Se slzami v očích (jelikož jsme nebyli první) jsme si tuto událost zapsali do deníku.
Cíl mise byl splněn a tak jsme nastartovali zpětné motory a rychle se vrátili zpátky na zem. Přistání všichni přežili bez újmy na zdraví, což je na takto nebezpečnou misi skvělý výsledek.
Aklimatizace proběhla ve vesmírném středisku u Fousatého dítěte, kde jsme do sebe dostali i speciální kapalinu s malinovou příchutí.
Na závěr nás Shuttle bus dostal zpátky na Smíchovské nádraží a my se všichni mohli vydat domů.
