Výprava vedení do Chotěboře

Termín: 14. 10. - 16. 10. 2016
Autor: Pavouk

Výprava Mawadánského vedení
Tento podzim se střediskové vedení rozhodlo, že si vyrazí na víkend. Sraz byl dobře naplánován, ale to by nebyli roveři, aby na něj přišli v čas. Tedy alespoň někteří. Nevím, zda na to mělo vliv pozitivní seskupení planet nebo nadcházející úplněk, ale všem se vlak podařilo stihnout. Ten vyjel z Hlavního nádraží směr Havlíčkův Brod, kde jsme měli přestupovat dál na Chotěboř. Skupince neurvalých roverů se podařilo obsadit jedno kupé. Cesta probíhala v poklidu… ale museli jste být v jiném vagóně, než se toto kupé nacházelo.
V Havlíčkově Brodě jsme chvilku mrzli v prudkém severáku (kdo ví, co to bylo za vítr, „severák“ zní drsně). Po krátké cestě dalším vlakem jsme se ocitli v Chotěboři. Základna byla útulná a díky podezřele hojnému počtu vos, jsme si připomněli tábor. Jak milé. Byl pátek večer a v takovém čase není nic lepšího než si napsat nějaký ten test. Tento dotazník každému určil jeho roli v týmu. Vyhodnotit jsme si to měli až další den, takže následovala hra na kytaru a později šel někdo i spát. A byla cítit vajíčka…
Ze sobotního rána si většina z nás pamatuje bolest v zádech či jinde, kvůli nekomfortní poloze spánku. Vajíčková záhada se vyřešila dřív, než jsem čekal. Byla totiž vajíčková pomazánka. Vyhodnotili jsme onen test a popovídali jsme si o výsledcích, ba dokonce jsme udělali další určování týmových rolí z pohledu ostatních. Zkráceně řečeno: „Když nevíš, tak dej Týmovýho hráče.“. 
Proběhl venkovní program. Dvě konkurenční skupiny měly co nejlépe napodobit trolejbus. Výsledek soutěže nebyl uveřejněn, ale určitě to vyhrála skupina s více troly (a všichni víme která to byla). Po hře zinscenovali herecké špičky z obou skupin dosti náhodnou a spontánní scénku z asijské návštěvy Prahy. Marně se Češi snažili Číňanům ukázat cestu ke katedrále. 
Oběd se nesl v duchu oné scénky, byla čína. Po klidu se v poklidu vyrazilo k pivovaru, kam jsme šli na prohlídku. Taková milá paní nám tam povídala o pivovaru a o pivu, jehož degustace nechyběla. Prohlídka byla zajímavá a užili jsme si jí. Cestou zpět jsme se zastavili u slivoně s příjemnými plody, které jsme požívali, a i jinak používali. Večer se konala středisková rada a k večeři byla polívka s párky a fazolemi.
V noci se stalo opravdu hodně zvláštních věcí. Vše začalo opravdu výrazným zpěvem s kytarou, který byl moc i pro hráče Železného dědka. Mnoho z nás se také vydalo na kebab a k zavřenému zámku. Během toho se ovšem na základně událo něco podivuhodného. Onen hrdinský epos vám velice rád převypráví Slanina, obávám se, že zde na něj nenajdu dost místa. Po návratu výletníků do základny začali postupně všichni usínat. Únava nakonec skolila i hrstku piánem znějících roverů.
V neděli ráno byla uvnitř základny mlha neznámého původu, takže těžko říct, jak bylo venku. Kakao a spousta buchet a moučníků byla snídaně. Zase se uskutečnilo nějaké to radění a kutí piklí. Další na programu bylo balení věcí a oběd. Zradu tentokrát uskutečnili brambory, které se vařily moc dlouho. Naštěstí bylo opravdu hodně řízků. Cesta domů se až podezřele moc podobala té páteční. Bonusem byl Šídlův ekvilibristický trik s pončem. Do Prahy jsme dorazili.
Výprava se povedla, díky všem, kdo jí organizovali a připravovali. Asi bych nebyl skaut, kdybych přednostně nepochválil jídlo od Brčka, které bylo opravdu vynikající.

Pavouk